Aktuality

Novinky

Voňavé Aktuality

TAO, TAOISMUS

 Jak chápat Tao?

Protiklad člověka a přírody je jeden ze základních rozdílů mezi východní a západní filosofií. Suverénnost rozumu, typická pro náš způsob myšlení, zatlačuje a utlumuje složku volní, etickou, která je naopak preferována východní filozofii, která může být pro nás návodem ke správnému životnímu stylu a životní moudrosti i v dnešní době. Taoisté své problémy řeší tak, že je ponechávají, aby si samy našly svůj směr - cestu.

Tao nezná pojetí nadřazenosti ducha nad hmotou. Nadřadíme-li jednu s těchto hodnot vytváří to spekulativní abstraktní myšlení. Nesmíme nikoho ovlivňovat, vylepšovat, formovat a vnucovat mu svůj pojem pravdy i dobra. Toto napravování lidí vede k pokrytectví a snahu udělat lidi závislými na nás nebo na věcech. To vede k pohromám v osobním životě i ve společnosti. Proto „poučovat beze slov, jednat bez zasahování" je vrcholem taoistické moudrosti.

Čínská medicína vychází z taoismu. Podle něho tao (Cesta) vede člověka k životu v harmonii s vesmírem. Vyznávat tao znamená kráčet cestou přírody a přirozenosti. Sejdeme-li z této Cesty, nebo změníme-li její směr, onemocníme.

Taoismus

Taoismus, stejně jako tradiční čínská medicína, vychází z toho, že svět je stvořen z praenergie čchi . Tato energie se dále dělila na vše, co je jin (co je uvnitř, co je chladné, ženské, pasívní nebo tmavé) a na vše, co je jang (co je na povrchu, teplé, mužské, aktivní či světlé). Čchi se na Zemi transformovala do pěti prvků (dřevo, oheň, zem, kov, voda). Člověk je chápán jako mikrokosmos. I v něm je přítomno pět prvků, a to v podobě orgánů cang (játra, srdce, slezina-slinivka, plíce, ledviny), i v něm obíhá čchi po svých (akupunkturních) drahách, meridiánech. Je-li člověk v plné kondici, cang mohou pomocí své čchi vyživovat a řídit příslušné partie těla. Samozřejmě je to daleko složitější, ale zjednodušeně řečeno taoismus, stejně jako čínská medicína, hledá harmonii těla a duše uprostřed protikladů jin a jang. Jednou z nejdůležitějších zásad taoismu i čínské medicíny je nezasahovat do věcí, které již samy dobře fungují.

Ztracená harmonie

Přiznejme si, kolikrát v sobě potlačujeme emoce, přejídáme se, násilím se pokoušíme změnit, až se to nakonec obrátí proti nám samým. Životním stylem a životním prostředím jsme se již dávno odvrátili od přírodních zákonů. Není pro nás tedy čínská medicína jednou z možných cest, jak nalézt ztracenou harmonii, ztracené zdraví? Jak vypadá léčba v pojetí dnešní tradiční čínské medicíny? Čínská medicína, na rozdíl od té naší, západní, neodděluje jednotlivé části těla od sebe. Vychází ze stavu celého těla a duše. Rozhodnete-li se pro léčbu čínskou medicínou např. kvůli ekzému na palci u nohy, nelekejte se při první konzultaci s čínským lékařem otázek typu "jak slyšíte, jakou barvu má vaše stolice, zdají se vám sny, chutná vám hořké?" aj. Těmito zdánlivě bezpředmětnými otázkami se lékař propracovává k zjištění, jak který orgán uvnitř těla funguje. Diagnózu pak stanoví také pomocí pulsu a stavu vašeho jazyka. Tradiční čínská medicína léčí nejenom akupunkturou, která je bezpochyby nejproslulejší, ale i akupresurou, požehováním, fytoterapií, cvičením Čchi-kung, masážemi, dietetikou a psychoterapií.

Nepřímo citovaná literatura a prameny: Vladimír Ando –"Klasická čínská medicína" (Svítání, 1995), Harriet Bienfield a Efrem Korngold –"Průvodce čínskou medicínou" (Nezávislý novinář, 1996), Lao c´ –"Tao-te-ťing"(překlad F. H. Richard, Cad Press, 1994), Myrtle Langley –"Víry a vyznání" (Slovart, 1981).

Vytisknout