Pyramidy v čínském jezeře Fu-sien - Masáže v Přelouči - HarmonyCare - Rekondiční masáže - Medové masáže

Aktuality

Novinky

Voňavé Aktuality

Pyramidy v čínském jezeře Fu-sien

 

Pyramidy v čínském jezeře Fu-sien

Na počátku našeho století objevili archeologové v nejhlubším čínském jezeře Fu-sien, v provincii Jün-nan na jihovýchodě Číny, podvodní stavby, které jsou staré tisíce let. Budovy jsou megalitické a jejich architektura se může rovnat i egyptským stavbám. „Navštívit“ město není jednoduché, nachází se na hlubině 81 metrů.

Jezero je v nadmořské výšce 1 750 metrů, jeho délka je 35 a šířka 7 kilometrů. V některých místech dosahuje hloubky 150 metrů.

Číňané považují Fu-sien za posvátné a podle jejich dávných legend bylo dno tajemného jezera kdysi dávno obývané a nacházelo se tam Zlaté město. Jeho obyvatelům bylo zřídkakdy povoleno vyjít na pevninu.

Před několika lety se tam čínská armáda rozhodla otestovat své nové sonary. Ke svému velkému překvapení objevili echolokací obrovské stavby, z nichž některé připomínaly pyramidy. Podle pozic rozhozených kamenů dospěli k závěru, že starověké město bylo buď zaplaveno, nebo zasaženo silným zemětřesením. Jako první popsal jezerní město archeolog Li Kunsheng, ředitel archeologického ústavu Jün-nanské univerzity.

Bylo zjištěno, že jezero Fu-sien je tektonického původu a starověké město bylo vybudováno nad zlomem. Svojí architekturou jsou pyramidy (prozatím objeveny tři) velmi podobné mayským a svými rozměry se blíží známým stavbám v Gíze. Obecně jsou proto archeologové ve světě toho názoru, že podvodní město není součástí čínské kultury a nelze je srovnávat s dávnými nekropolemi Číny.

Průzkumná výprava

V dubnu 2010 byla na jezero Fu-sien vypravena expedice pod vedením čínského podvodního archeologa Bao Linga, žáka Li Kunshenga, která měla 17 členů, z nichž dva byli ruští potápěči. Průzkum trval 10 dní, byly pořízeny snímky a odebrány vzorky pro další zkoumání geology, které byly odeslány do Moskvy. Zároveň byl proveden i krátký etnografický průzkum v okolí jezera.Průzkumná výprava

Ponory ve vysokohorských podmínkách a při nízkých teplotách v jezeře, stejně tak jako do hloubky více než 30 metrů nejsou jednoduché. Příprava k výjezdu ruských potápěčů trvala půl roku, větší část se ale týkala vyřízení formalit.

Účastníci výpravy jsou přesvědčeni, že byl objeven další div světa. Prozkoumaná plocha na dně jezera se stavbami má větší rozlohu než kdysi hlavní město starověké Číny dynastie Chan. Je také zajímavé, že o „jezerním“ městu nejsou zmínky v žádném známém čínském archívu ani ve starých manuskriptech. Nalezené stavby jsou megalitické a nezadají si v ničem s těmi egyptskými. Kamenné bloky mají rozměry 3 -5 metrů.

Úryvky ze zápisků expedice

Na dně je zřetelně viditelné množství umělých staveb. Dávné město se rozkládá na 2,4 čtverečních kilometrech. Velkých budov je v podstatě osm, mezi nimi i dvě vysoká „schodiště“ – velmi podobná architektuře Mayů (včetně rozměrů), a záhadná kruhová stavba. Největší objekt má výšku zhruba 40 metrů, jeho horní část je 54 a základy 97 metrů pod hladinou.Úryvky zápisků z expedice

Kruhová stavba má průměr 37 metrů a připomíná Koloseum. Kamenné bloky jsou vyzdobené symboly a některé z nich připomínají tlačítka.

Nebyly zatím nalezeny žádné obytné budovy, nemůžeme z toho ale dělat závěry. Z celkové plochy jezera 222 čtverečních kilometrů bylo prozkoumáno 2,4.Úryvky zápisků z expedice

Na obrázku jsou stavby jezerního města včetně pěti nedávno objevených. Budovy jsou z opracovaného kamene a téměř všechny mají známky poškození zemětřesením. Nejvelkolepější stavbou je stupňovitá pyramida o stranách zhruba 300 metrů a sestavená z kamenných bloků různých tvarů, na kterých jsou patrné geometrické obrazce.

Při jednom z ponorů jsme mezi jiným objevili i velmi zajímavý nález, horní část keramického džbánu. Li Ku, vedoucí rady odborníků k tomu poznamenal: „Podobně jako toto město, je v Číně spousta míst, kde jsou nálezy z období neolitu. Podobné objevy jsou i v centrální části Mongolska, kde byla nalezena také podobná keramika a týká se to i Evropy“.Úryvky zápisků z expedice

Úroveň civilizace Dian je srovnatelná s egyptskou. Několik artefaktů, které vyzvedla z jezera expedice, byly vyrobené ze slitiny antimonu a mědi, což dokládá, na jaké úrovni mohla být v té době technologie.

Nemyslím si, že by se jednalo o něco příliš záhadného, „jezerní“ město se nacházelo na starověké Hedvábné stezce a současně zhruba i na křižovatce cest z říše Dian a Siamského království…

Závěr – nezávěr

Jak a proč se vlastně ocitly dávné stavby v hlubokém jezeře? Jednotlivé stavby se zřejmě nacházely na kopcích a komplex byl obkroužen jezerem. V tehdejších dobách byla jeho hloubka asi 30 metrů. Tektonické posuny ale způsobily změny i v zemské kůře a město, vybudované na zlomu, bylo odsouzené k sesuvu na dno jezera. Probíhalo to postupně, a proto se stavby dochovaly.   Závěr – nezávěr

Předběžné závěry dodatečného etnografického průzkumu vedou k závěru, že se jedná o unikátní kulturu u jezera Fu-sien.

Střízlivý odhad stáří staveb čínskými vědci je nejméně 5 000 let. V několika dalších pramenech je zmiňováno stáří 5 000 – 12 000 let. Pokud by se v průběhu výzkumu potvrdilo stáří podvodního města Nebeské říše okolo 12 000 let, jednalo by se o další světovou senzaci. Vědci by museli přehodnotit jednotlivé vývojové etapy lidstva a přijmout skutečnost, že na Zemi existovala vysoce rozvinutá civilizace před 12 000 lety.Závěr – nezávěr

Veřejně přístupné oficiální závěry nejsou, bohužel, k dnešnímu dni k dispozici.

 
Vytisknout