Aktuality

Novinky

Voňavé Aktuality

Imunita - Imunitní systém

 

Imunita je obranyschopnost organismu, která chrání naše tělo proti cizorodým látkám. Cizorodé látky na nás mohou působit jak z vnějšího, tak vnitřního prostředí.

Imunitní systém rozeznává a likviduje útoky škodlivých struktur. Mezi tyto „útočníky“, nazývané též mikrobi (neboli „zárodky“), patří bakterie, viry, parazité a plísně. Imunitní systém rovněž monitoruje buňky uvnitř lidského těla a odstraňuje ty, které jsou poškozené (např. infikované buňky, rakovinové buňky, atd.). V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu. Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).

 Imunitní buňky zahrnují mnoho různých typů. Buňky se dělí do skupin a každá má trochu jinou funkci. Imunitní buňky „spolu hovoří“ prostřednictvím uvolňování zvláštních chemických látek, které dokáží aktivovat jiné imunitní buňky a směrovat je tam, kde je jich třeba.

 Když se útočící mikroby dostanou do těla, narazí na speciální typy imunitních buněk, které „hlídají“ tkáně. Tyto buňky identifikují útočící mikroby jako „cizí“ prvky (neboli „prvky, které k nim samotným nepatří“) a zničí jich takové množství, jaké jen dokáží. Jiný typ imunitních buněk mezitím „podá hlášení“ o tom, co se děje, a „zverbuje“ jiné skupiny imunitních buněk, aby přišly bojovat proti útočícím mikrobům. Ti jsou nakonec zničeni a jejich zbytek odstraněn. Pokud by imunitní systém takto nezareagoval, mikrobi by způsobili rozsáhlou infekci, která by během několika málo dní dosáhla fatálních rozměrů. Imunitní buňky dokáží rozpoznat a zapamatovat si miliony různých mikrobů. Každá protilátka je specifická pro jeden typ mikrobu (např. virus rýmy).

 Mnoho imunitních buněk se vytváří v orgánu nacházejícím se v oblasti krku, v takzvaném brzlíku. Ten je nejaktivnější u nemluvňat a dětí a po pubertě začíná degenerovat. Dalšími důležitými místy, ve kterých se tvoří imunitní buňky, jsou lymfatické uzliny, kostní dřeň a slezina.

 Jaké problémy se mohou vyskytnout u imunitní funkce?Poruchy imunitního systému zahrnují dva hlavní typy: 1) sníženou imunitu a 2) nadměrnou imunitní reakci.Ke snížené imunitě dochází tehdy, jestliže je imunitní reakce narušená nebo neúčinná. To znamená, že existuje vyšší pravděpodobnost, že člověk bude postižen infekcí a ta bude vážnější.

 K nadměrné imunitní reakci dochází v případě, když imunitní buňky napadnou zdravé tělesné tkáně (jedná se o takzvanou autoimunitní chorobu) nebo když se z normální imunitní reakce vyvine reakce výrazně přehnaná (např. alergie, astma).

Co způsobuje sníženou imunitu a koho postihuje?

 

Snížená imunita nejčastěji postihuje malé děti a to nejčastěji do 6 roku života, dále se vyskytuje u starých lidí, kteří mají imunitu opotřebovanou a lidé, kteří trpí psychickou zátěží. Někteří lidé se rodí s genetickými poruchami, které působí na jejich imunitní systém (tzv. vrozené poruchy imunitního systému). Jiní lidé imunitní nedostatečnost získají, např. po infikování virem HIV (virem lidské imunitní nedostatečnosti) a propuknutí nemoci AIDS (syndromu získaného selhání imunity). Imunitní funkci mohou rovněž snižovat určité choroby, např. rakovina (včetně leukémie a lymfomu), cukrovka, virová infekce, onemocnění jater a plicní onemocnění. 

Mezi hlavní rizikové faktory patří věk, dědičnost a dále:stres, deprese, úzkostné stavy oslabují imunitní systémvelmi často se vyskytuje u vysokoškoláků, např. stres ve zkouškovém období nedostatek vitamínů, vlákniny, nedostatek ovoce a zeleniny,přepracování a přetížení člověka

 Z posledních výzkumů vyplívá, že lidé s oslabeným imunitním systémem jsou nejvíce studenti, kteří se velmi často vyskytují ve stresu a depresích. Lidé s depresemi jsou více náchylnější k nemocem a infekcím.

Jaké jsou běžné příznaky snížené imunity?

Přesné příznaky jsou odvozeny od toho, nakolik vážně byla imunitní funkce poškozena a který typ/ typy imunitních buněk je/jsou zasažen/y.

Mírně snížená imunita může mít následné projevy:trvalé nachlazení, rýma, kašel, trvalá únava, slabost, vyčerpanost a podrážděnost. V případě vážněji narušené imunity může docházet k:problémům s kůží (plísňové a parazitické infekce) možnost výskytu alergií.Silně snížená funce imunitního systému může mít za následek:

vážné infekce - zápal plic, tuberkulóza, průjemvředy v ústech, na kůži nebo ve střevechriziko vzniku rakovinyPokud máte oslabený imunitní systém, není dobré to podceňovat, ale je nutné užívat preparáty na podporu imunity.Existuje něco, co lze učinit pro zlepšení imunitního systému? Na zvýšení aktivity imunitního systému bohužel neexistují žádné léky. Jediným způsobem je snažit se udržovat imunitní systém v dobrém stavu vyváženou stravou, pravidelným tělesným pohybem, nekouřením, požíváním střídmého množství alkoholu, atd.

Vytisknout